Od posledního článku odehráli mladší žáci šest utkání, a to v Přerově, Třinci a Ostravě. Na konci října se utkali na domácí palubovce se Šternberkem a Šumperkem. V prosinci pak s oběma kluby z Havířova, opět Šumperkem a Vítkovicemi.
V dalším ze série rozhovorů jsme vyzpovídali útočníka mužského A-týmu Michala Hrabicu. Ten kromě toho, že je aktuálně druhým nejproduktivnějším hráčem FBC Přerov, tak zároveň hraje za prvoligové Otrokovice, kde aktuálně odehrál 11 utkání.
Dosavadní průběh hodnotím určitě pozitivně, herně i po individuální stránce jsme se od minulé sezony dost posunuli a díky tomu jsou naše výsledky zatím mnohem lepší než sezonu minulou. Je ale na čem pracovat, pořád jsou v naší hře mezery, na kterých musíme do závěrečné části zapracovat.
K Otrokovicím jsem se přidal koncem srpna, skrz vzájemnou dohodu mezi trenéry jsem dostal příležitost a moc dlouho jsem se nerozmýšlel.
Přípravu jsem bral celkem zodpovědně, fyzickou přípravu s týmem jsem se snažil využívat co nejvíce a florbal byl spíš individuálně, různě po venkovním hřišti.
Osobně jsem rád, že se mi víceméně v tomhle směru daří. Je to zásluhou mých spoluhráčů a času na hřišti kterého mám teď dost a to mě baví. Za lídra týmu se nepovažuji, ale rozhodně cítím, že je moje role v týmu větší než dřív, snažím se to brát tak, aby mě to pohánělo k lepšímu. Silné stránky? Snažím se být vždy v zápase na 100%, abych pomohl týmu při obraně i útoku.
Nepochybně je to produktivita, gólů jsem sice pár dal, ale určitě by moje výkony mohly být lepší. Pořád je na čem pracovat.
1. liga je více taktická a nemáte na hřišti moc prostoru, hráči rychle přistupují a musíte mít rychlá řešení. Přirovnal bych ji nejvíce asi zápasu s Kopřivnici, která víceméně bez problému vede naši ligu.
Rozhodně tu proběhly velké změny od doby, co jsem začal hrát a za mě je to skvělý progres. Sám jsem byl párkrát na trénincích mládežnických kategorii a líbí se mi různorodost tréninku a přístup dětí, jde vidět, že se pohybujeme správným směrem.
V šatně je teď nálada dobrá, ustálily se lajny a v posledních zápasech šlo vidět, že by to mohlo fungovat. Snažím se vycházet s každým jak je to možné, ale nejvíce se snažím udržovat chemii v naší lajně, věřím že když si budeme rozumět mimo hřiště, tak na hřišti ještě lépe.
Určitě aby se florbalem bavili a využívali příležitosti, které jim klub nabízí naplno. A hlavně aby na sobě pracovali i individuálně, samotný florbalový trénink není vše.
Rád bych pomohl Přerovu k co nejlepšímu výsledku v sezóně, nejlépe vyhrát Play-off. V Otrokovicích je cíl daný od začátku a tím je postup do superligy. Pro mě osobě jsou to drahocenné zkušenosti, které se na mně snad podepíšou i do dalších ročníku.
Díky za rozhovor. Ať se daří!